• Akvárium

Další možností ubytování je akvárium, které je možné nechat vyrobit u sklenáře, či prostřednictvím objednávky v akvaristice přesně podle požadovaných rozměrů. Akvárium se dobře myje, nenasákne pachy a nečistotami, ale je těžké, křehké a rozbitné. Z toho důvodu se s ním velmi špatně manipuluje. Na akvárium se celkem špatně připevňují napáječky, jesličky a jiné potřebné pomůcky. Výhodou je čiré sklo, na obyvatele akvária je dobře vidět. (c) Od Jáji

Podestýlky

Nedílnou součástí bydlení je podestýlka. Na trhu je poměrně široký výběr podestýlek. Můžeme zvolit hobliny, kukuřičnou drť, bavlnu, dřevěné válečky, pro doplňkové použití i podestýlku pro kočky. Každá má své využití pro chov. Podstatnou roli při volbě podestýlky hraje i počet morčat v chovu a v neposlední řadě i cena. (c) Od Jáji

• Hobliny
  Přírodní materiál, měkký a dobře savý. Měly by být odprášené a z čistého neupravovaného dřeva. Pokud získáváte hobliny u truhlářů, ujistěte se, že jsou pouze ze surového dřeva a ne ze dřeva mořeného, lakovaného apod. I části podestýlky mohou morčata pozřít a upravované dřevo je pro ně velmi nebezpečné. (f)
  Je lepší zvolit hobliny, které jsou trochu větších rozměrů, protože se tolik nenabalují do srsti morčat, hlavně těch dlouhosrstých. Také v nabídce v obchodech jsou hoblinové podestýlky  "voňavé" - většinou citrusové. Osobně je nepoužívám, jen jednou jsem koupila balík a nijak mne nenadchly. Myslím, že vůbec nemusejí morčatům vonět, navíc se určitě nejedná o přírodní vůni, ale chemickou. (c) Od Jáji

• Piliny
  Jemnější než hobliny, prašnější, proto ne příliš vhodné. V případě nouze lze použít, ale je dobré je překrýt jinou podestýlkou, například slámou.

• Sláma
  Doplňková podestýlka, vzhledem k délce stébel vhodná spíše do větších kotců, do stájí apod.

• Kukuřičná podestýlka
  Přírodní podestýlka je méně prašná než hobliny, ale bohužel také tvrdší. Může proto při nedostatečném kombinování např. se senem, slámou nebo odpočívadly, případně v kombinaci s oslabením nebo stářím způsobit otlaky na tlapkách. Zdá se také, že méně pohlcuje moč a pachy. V neposlední řadě je její cena vyšší než u hoblin.

• Dřevěné lisované granule
  Nejčastěji prodávané pod značkami Cat´s Best, Jonáš. (f)
  Cats Best je naprosto perfektní ve svém využití, jen pro větší chov z důvodu vyšší ceny se používá jen okrajově. Někteří chovatelé tento typ podestýlky sypou na místa, kam morčata konají svou potřebu. Cats Best dokonale pohlcuje pachy, ubikace vydrží do dalšího čistění voňavá. Válečky, které jsou promočené se rozpadají na jemnou dřevěnou drť, takže lehce poznáme, které místo je znečištěné a kde je potřeba odebrat podestýlku.
  Naprosto stejné dřevěné válečky je možno zakoupit v topné sezóně v Hornbachu (jinde jsem na ně zatím nenarazila). Topné pelety 6mm v průměru jsou baleny v průhledných igelitových pytlích, takže i pohým okem je vidět, že v nich kromě dřeva nejsou slisované jiné nevhodné příměsi. Cena je na rozdíl od výše zmiňovaných firem více než přijatelná - 85Kč. Tyto válečky jsou z čistého dřeva a mohu je doporučit. Dávám je do ubikací pod hobliny, takže i hoblin je následně menší spotřeba. Stačí skutečně jen jedna vrstva pelet na dně (pelety neleží na sobě, každá leží na dně). Ubikace je skutečně voňavá a déle vydrží. (c) Od Jáji

• Pelety ze slámy
  Vypadají jako ty dřevěné, liší se barvou, mají trošku větší průměr a jsou dlouhé cca 2 cm. Také je potřeba je překrýt slaboučkou vrstvou hoblin, protože jsou hodně tvrdé. Naprosto mě překvapily svou schopností pohltit pachy, protože jsem od slámy pohlcení pachů neočekávala. Morčata nemají snahu podestýlku jíst. Podestýlka má skutečně obrovskou absorpční schopnost - je stále suchá, i když je počůraná. A co je hlavní, určitě zamezuje rozkladu moči, protože při kydání moč není cítit - ani náznak pachu moči. A to jsem nos téměř zabořila do špinavé podestýlky. Je cítit jen po namočené podestýlce, ne po počůrané. Pelety jsou vyráběny ze slámy obilné nebo řepkové. Jejich vůně se dá přirovnat k senu. Myslím, že jsou oproti dřevěným peletám pro morčata vhodnější a hlavně pachy lépe pohlcují než ty dřevěné. Nejen že splňují svůj účel, ale oproti dřevěným topným peletám jsou i levnější. Jen upozorňuji, že někdo po otevření pytle může být zaskočen jejich vůní, ten pach odvětrá.
  Pelety ze slámy jsou baleny v pytlích ze silného igelitu, pytel váží 14kg. Přímo u výrobce jsem zaplatila 61Kč za pytel (březen 2010). Zatím jsem je nikde neviděla prodávat (Hornbach atd.). Výrobce sídlí v Chrášťanech u Prahy. Pouze je nevýhodou jejich pracovní doba 7:00 - 15:30. Je to tip hlavně pro Pražáky a přilehlé okolí kolem Zličína. Atea Praha s.r.o. http://www.ateap.cz/index.html  není jediným výrobcem, je jich víc. Stačí zapátrat na internetu. (c) Od Jáji

• Kočičí podestýlka
  Na našem trhu je v podstatě k dostání ve dvou druzích - přírodní a silikonová. Kočkolity jsou drobné kamínky - drť, vyzkoušela jsem několik druhů - ty přírodní. Kočkolit dávám pod hobliny, ubikace dlouho vydrží a nezapáchá, všechno do sebe nasaje podestýlka pro kočky. Také pak vrstva hoblin může být nižší. (c) Od Jáji
  • Bentonitová steliva do kočičích záchodů - hodí se pouze jako doplnění měkčí podestýlky v místě, kam se morče chodí nejčastěji vyprazdňovat, případně do miniaturních rohových záchůdků. Jako celková podestýlka nevhodné, neboť jsou příliš tvrdá, mohou mít ostré hrany a navíc vysušují neosrstěnou kůži na tlapkách morčat. (f)
  • Silikonová podestýlka je průmyslově vyráběná. Absorbuje kapalinu, bakterie i zápach, uzavře je v granulích a neuvolňuje je do okolního prostředí. Po nasáknutí je suchá, což je obrovská výhoda. Nevýhodou je dost vysoká cena. (c) Od Jáji

Bavlna
Pro chov morčat není využitelná, sice jí nemám vyzkoušenou, ale je moc jemná a určitě by zde vyvstal problém s nabalováním do srsti. Bavlna je vhodná spíše pro malé hlodavce. Navíc je poměrně dost drahá.

ybavení ubikace

Jesličky na seno a trávu  jsou nutnou součástí morčecího domova. Morčátka jsou trochu čuníci v tom, že svou potřebu konají po celé ubikaci. Pokud chováme jen jedno morče, je možné, že zrovna toto konkrétní morče si navykne konat svou potřebu do jednoho rohu ubikace. Pokud ve společné domácnosti žije více morčat, tak na tento zvyk rovnou můžeme zapomenout. Aby nedošlo ke znečistění sena a trávy výkaly, jsou právě jesličky ideálním řešením, jak potravu uchovat v čistotě.

Misku na směsi/granule je dobré vybírat s rozmyslem. Miska by měla být dostatečně velká a především těžká, aby nedošlo k jejímu převrácení, protože morčátka ráda stoupají na její okraj. Misku na ovoce a zeleninu není potřeba vůbec kupovat, protože morčátka zeleninu a ovoce z misky vytáhnou a odnesou si ji bokem, mají tak pocit, že je jen jejich a nikdo jim jí nevezme. Tam ji i snědí. Zeleninu a ovoce proto podávejte volně do ubikace. Malá rada na konec. Já osobně jsem vystřídala mnoho typů misek, až jsem v Hornbachu koupila několik červených keramických misek, které stojí něco kolem 50-60Kč. Okraj misek je trochu vtočený dovnitř a jsou natolik těžké, že je morčata nepřevrátí, pouze je postrkují po ubikaci. Vyrábějí se, myslím, ve třech velikostech (i pro psy) a dobře se udržují.  

Napáječka (s kuličkovým systémem), která je připevněna na bok ubikace, je skutečně nutností. Pokud je morčeti podávána voda v misce, pak je téměř okamžitě zanesena podestýlkou a výkaly, navíc ji morče může rychle vybryndat, případně převrhnout, čímž se i zkracuje životnost podestýlky.

Domeček není až tak nezbytný. Já osobně domečky nedávám, mám tak morčata navyklá, a rozhodně nevypadají, že by jim chyběl, navíc podstatně zabírá prostor pro jejich pohyb. Když si pořídíme morče, domeček by se neměl v prvopočátku vůbec dávat, neboť by v něm morče bylo neustále schované. V první řadě si musí na nás zvyknout, otrkat se a pak teprve uvažujme o domečku. Některá morčátka s oblibou domeček zaměňují za toaletu a potřebu konají právě v domečku. Záhy zjistíte, že místo morčete máte doma chlupatého čuníka.

Hračky nejsou nikterak důležité. Morče není křeček nebo osmák, aby běhalo v kolotoči. Morče je v podstatě "hlava a žaludek"  a také jídlo je jeho celodenní myšlenkou, ale na druhou stranu je tvorem zvědavým a některá morčata jsou rozenými průzkumníky. Na ukojení jejich zvídavosti postačí jednoduché prolézačky např. trubky, kterými může prolézat, různé překlady na podlezení i přelezení.

Pár slov o údržbě ubikace

Přenosné ubikace
Asi nejjednodušší je vyčistit klec nebo plastbox, případně skříňový typ morčecího bydlení, které má v patrech plastové vany jako např. to naše. S vanami od klecí, plastboxů, či skříňových ubikací se jednoduše manipuluje. Dle potřeby je nutné dna ubikací umýt (nemusí to být po každém čistění), případně vydesinfikovat (např. savem). Moč může plast narušit, případně na dnu vytváří i mapy (kámen), které jdou velmi špatně odstranit. Je možné použít např. Fixinelu, kterou lze zakoupit v každé drogerii, nebo jiný prostředek tohoto typu (nalijeme na skvrny a necháme působit, ale i tak kámen nejde moc dobře odstranit). Také není od věci vyzkoušet obyčejný ocet – použití má stejné jako Fixinela.

Nepřenosné – pevné ubikace
U ubikací, které není možné přenášet, jako jsou akvária či skříně s pevnými patry (nalepené lino, případně jiná krytina) je potřeba mít vybavení k odstranění znečistěné podestýlky. Vyzkoušela jsem různé možnosti čistění ubikace (pokaždé vany nevyndávám).

1. Jeden čas jsem používala i pevný karton  (velmi dobře nahradí lopatku, po vyčistění se rovnou vyhodí), a aby se vešel při kydání do koše, nařezala jsem jej na rozměr 20x20cm. Jenže pokud neseženete silnostěnný karton, tak se dost při čistění navztekáte, protože ty běžné kartony se lámou.

2.Někdo používá lopatku (smetáček + lopatku), ale to jsem zavrhla hned v začátku (ani jsem ji nevyzkoušela) pro rozměrnost a tím ztíženou manipulaci.

3. Jako nejvhodnější se mi jeví špachtle. V malířských potřebách jsem zakoupila tu největší špachtli, kterou měli. Není třeba investovat do dražších typů, pro splnění účelu stačí i ta nejlevnější. Její list je natolik velký (šíře 14cm), že se s ní dá pohodlně vykydat morčecí obydlí, případně i velice snadno odstranit přilepené bobečky ke dnu bydlení. Nyní jsem nadmíru spokojená, při prvním použití špachtle jsem s překvapením zjistila, že s její pomocí vyčistím ubikaci nejrychleji a nejpohodlněji. Určitě ji doporučím chovatelům, kteří používají pod hobliny podestýlku pro kočky. Pokud je více nasáklá, celkem dobře se dá špachtlí odstranit.

Také nesmíme zapomenout umýt mističky a napáječky. Zvlášť u napáječek vnitřní stěny obrůstají řasami, které je nutné pravidelně odstraňovat. Postačí  štětka na láhve. I kovovou násosku je nutné vyčistit. Vnitřek této trubičky bývá také zanesený nečistotou. K tomu je potřeba špejle a kousek vaty, kterou namotáme na konec špejle.

Se svolením autorky převzato ze stránek chovatelské stanice morčat Od Jáji - http://www.odjaji.wz.cz

Jak naučit morče na záchůdek

Jelikož se množí dotazy tohoto typu, snad vše osvětlí tento článek. V první řadě bych chtěla poděkovat Vedz, že mi vnukla myšlenku naučit mé holky chodit na záchůdek a dávala mi cenné rady jak to morčinky naučit. Děkuji také animal, která to naučila morčátka ne s ručníkem, ale hoblinami a poskytla mi v začátcích též cenné rady a děkuji anhelli, že mi toto pomohla zrealizovat:-)

Nemám zkušenost s tím, zda se to naučí i samečci, ale jelikož si píši s jednou majitelkou samečka a jde mu to, tak předpokládám, že ano. Píšu dle vlastní zkušenosti a uvítám jakékoli připomínky a nápady, či zlepšováky. Každé morčátko je individuální a některé se to možná nenaučí vůbec, ale já jsem toho názoru, že morče prasátko není, je to chytré zvířátko a pokud má z něčeho prospěch, tak se bude snažit, jen se mu musí dát příležitost…

TOALETA

U záchůdku pro morčátko je nutné mít vysoký okraj. Morčátko vyskočí velmi vysoko a tak nemusíte mít strach, že tam nevyleze. Okraj toalety by měl být cca 7cm a to z toho důvodu, že když samička čůrá, tak vyšpulí zadeček a hrozí, že okraj přečůrá. Já se s tím setkávám u rohových záchůdků, rohový záchůdek je ideální, ale přední okraj je příliš nízký a morčátko se občas neotočí a přečůrá přes okraj. Vhodná je též jakákoli miska, s vyšším okrajem, musí být ale tak velká, aby se do ní morčátko pohodlně celé vešlo.

Toaletu je vhodné umístit na místo, kde morčátko čůrá nejčastěji, moje holky mají toalety dvě, každou v jednom rohu. Za prvé je svádí čůrat do rohů a za druhé pokud jedna dřepí v toaletě druhá nemá kam jít a počůrala by se mimo. Takže pokud máte morčátek víc a nejsou povahy tulivé, dopřejte jim víc záchodků, pokud to velikost klece umožňuje.

Pokud máte morčátka jako já, která se ráda válí v toaletách, je vhodné je čistit každý den.
Zabrání se tak zápachu a znečištění kožíšků. Každý den stačí vybrat počůraná místa a dosypat novou podestýlku,trvá to tak 10minut.

PODESTÝLKA V UBIKACI

Vypozorovala jsem, že morčátko je schopné pochopit na jaký povrch má vykonat potřebu, takže jediné co mohu poradit je, že je podstatné mít v ubikaci jinou podestýlku než v záchodkách. Například pokud máte všude hobliny, do záchůdku dejte pelety.

Starý ručník 

Já jsem to moje holky učila s ručníkem. V celé ubikaci jsem měla dva ručníky a v rozích jsem měla záchůdky. Jelikož mi čůraly i k celé zadní stěně, umístila jsem tam na čas misky od vietnamského jídla s peletkami stejnými jako v záchodkách. Tyto dvě misky jsem odstranila až po několika měsících, kdy se holky naučili chodit 100% na záchůdek. Ručník měl také své opodstatnění kvůli bobečkům, snadno je z něj seberete a umístíte do záchodků. Nevýhodou ručníku je, že pokud máte tak živá morčátka jako já, co několikrát denně dovádí, pak se ručník shrnuje a pokud je morčátko bázlivé, tak se pod něj může schovávat. Výhodou je, že se prostě vypere a nic vám nelítá po obýváku. Hobliny u nás nepřipadaly v úvahu, jelikož máme otevřenou ubikaci a holky opravdu hodně dovádějí…

Hobliny

U hoblin je prý ta výhoda, že i počurané hobliny můžete přemístit do záchodků, jelikož morčátko má velmi citlivý čich a cítí, kde čůralo, vykoná tam potřebu znova. Na rozdíl od ručníků, které prostě musíte vyprat. Možná je to i rychlejší způsob. Záleží na vás, co vám bude vyhovovat.

PRAVIDLA JAK MORČÁTKO NAUČIT POUŽÍVAT ZÁCHODEK

Každé morčátko je jiné, jedno se to naučí za měsíc, druhé třeba za delší čas a některé možná vůbec. Chce to hodně trpělivosti, nebude to hned. Pokud dojdete do stavu, kdy morčátka chodí na 95% na toaletu, píši na 95%, protože těch 5% tvoří chvíle kdy přestřelí okraj. což se stává i mým holkám, pak můžete dát třeba kobereček. Ideální je bavlněný, který se dá vyprat. Je měkký a morčátka se po něm rádi válejí. Moje holky jsou tak šikovné, že kobereček měním 1x měsíčně, záchodky čistím každý den. Také mi tento způsob přijde ekonomičtější a ekologičtější  Přeji mnoho úspěchů a věřím, že se vám to podaří.

Tipy na dodavatele podestýlek

Uniskap s.r.o. - hobliny a seno - doporučuje DášaP

Hygiena

Před koupáním

• Před koupáním si připravíme všechny potřebné věci – to abychom co nejvíce zkrátili dobu, po kterou budeme morče upravovat.
• MORČÁTKO PŘED KOUPÁNÍM VŽDY VYČEŠEME! Pokud budeme koupat zacuchané morče, vždy se stav srsti zhorší – cucky a dredy se posunou blíže ke kůži, nehledě k tomu, že cucky ani pořádně nevymyjeme a nevysušíme. A také se pod cucky vytvoří ideální prostředí pro rozvoj kožních problémů – vlhko, teplo, tma.

Česání

Srst rozčesáváme kovovým hřebenem s hustějšími zuby. Kartáče se nedostanou dlouhosrstých až ke kůži – tam vznikají uzlíky, které se pak obtížně a pro morčátko značně bolestivě vyčesávají.

Dlouhosrstá plemena češeme dvakrát do týdne (podle potřeby – některá morčátka se necuchají – záleží na struktuře a kvalitě srsti). Nemusíme se obávat, že rozčešeme lokny (texel, alpaka, lunkarya) – ty jsou dané geneticky a krátce po česání se srst navrátí do prstýnků.

Krátkosrstá plemena můžeme prokartáčovat jednou do týdne – odstraníme tím odumřelou srst. Odumřelou srst můžeme krátkosrstým protrhat jemným trimovacím "kruhem" - taková zubatá smyčka na rukojeti, k dostání ve zverimexech anebo postaru pomocí staré pilky na železo. Jemně projíždíme srstí ve směru růstu a odumřelé či oslabené chlupy se na kruhu zachytí.
             
Rozčesávání zacuchané srsti je pro morče velmi bolestivá záležitost. Pokud se nám morče zacuchalo, je nejjednodušší ho ostříhat (ostrými nůžkami, strojkem - morčata stříhání strojkem stresuje mnohem méně, než stříhání nůžkami). Jde-li o jedince, kterého čekají výstavy takové řešení nepadá v úvahu. Pokusíme se ho rozčesat pomocí rozčesávače nebo kondicionéru, ostrých nůžek a hřebenu nebo prořezávacího hřebenu. Při mírnějším zacuchání (bez kompaktních cucků) nám pomůže rozčesávač, který nastříkáme do srsti, promneme a následně se pod fénem pokusíme cucky rozčesat. 

Při zacuchání do jednoho či dvou dredů lze tyto dredy prořezat ostrou stranou nůžek směrem od těla (neprostřihovat) nebo pročísnout prořezávacím hřebenem (opatrně neboť bývá velmi ostrý). Za chlupy příliš netaháme (můžeme si je u kůže přidržet), protože se snadnou uvolňují a vznikají holá místa.

Pokud je zacuchání plošné – velké množství cucků a dredů, vetřeme do srsti neředěný kondicionér, necháme ho chvíli působit a pomaličku pročesáváme hřebenem – nejprve na konci dredu (chlupu) a postupně uvolňujeme až ke kořínkům (tzn. postupujeme od místa, které je nejdál od kůže a postupujeme až ke kůži). Kondicionér nám pomůže cucky a dredy uvolnit (malá rada - na rozpletení obzvláště zapečených cucků můžeme použít špendlík - práce 
je to velice zdlouhavá, musí se dělat opatrně, ale výsledek je bezvadný).

Pokud si nejsme jisti, zda to zvládneme, můžeme v okolí najít salón pro psy, většinou bývají ochotní a s morčátkem pomohou. 

Koupání

Před koupáním si připravíme všechny potřebné věci – to abychom co nejvíce zkrátili dobu, po kterou budeme morče upravovat. 

Potřebovat budeme:

• hřeben, kleštičky na drápky
• ručníky (mně se osvědčily dětské bavlněné pleny, protože jsou savé a měkké)
• dvě nádobky (např. kelímky od jogurtu)
• šampón pro hlodavce (použít můžeme i kosmetiku pro psy či kočky)
• kondicionér (použitím kondicionéru předcházíme vzniku lupů)
• fén

Do dvou nádobek si naředíme šampón a kondicionér (na jeden díl detergentu čtyři až pět dílů teplé vody). Do umyvadla (vany, škopíku) si připravíme neklouzavou podložku (stačí přeložený ručník) – morčátku to nebude při koupání klouzat a bude klidnější. Nastavíme správnou teplotu vody – morče má poměrně vysokou tělesnou teplotu, 
takže by voda měla mít kolem 42°C, aby mu byla příjemná. 

Morčata vždy koupeme pod tekoucí vodou a ne tak, že bychom je postavili do škopíku, ve kterém je voda a v té je koupali (bohužel se s tímto způsobem koupání setkáte na drtivé většině internetových stránek věnovaných péči o morčata). Tento způsob je krajně nevhodný, protože koupete morče ve špíně, která se z něj odmočila, a navíc se morče do vody téměř okamžitě vyčůrá a koupat někoho ve vlastní moči také není zrovna ideální. 
             
Morče řádně namočíme (pozor dáváme na očka a ouška) a potom našampónujeme – nezapomeneme ani na místa pod krkem, v podpaží, tříslech apod. Hlavičku myjeme opatrně, i když jsou současné šampóny k očím šetrné. Opláchneme a postup opakujeme, dokud nám neteče při splachování čistá voda (u morčat stačí většinou dvakrát – poprvé srst myjeme a podruhé uzavřeme chlup). Pak použijeme kondicionér, který řádně vetřeme do srsti na celém těle (opět pozor na hlavičku). Necháme ho působit asi minutu a pořádně spláchneme, dokud srst pod prsty nevrže. Kondicionér srovná pH kůže a vyhneme se tak jejímu podráždění a případné tvorbě lupů.

Morčátko zabalíme do ručníku a jemně promačkáme (v zimě můžeme ručníky nahřát na topení). Pak ho přendáme do suchého, kde ho necháme zabaleného cca pět minut. Nezapomeneme vytřít ouška (ale jen ty části, které jsou vidět). Fénujeme na střední teplotu za vzdálenosti min. 30cm. Rovnosrstá plemena (sheltie, peru) při fénování pročesáváme proti směru růstu srsti hřebenem. Kudrnáčkům srst pouze nadzvedáváme prsty. Pro podporu prstýnkovaté struktury srsti můžeme na suchou srst použít přípravky na upevnění textury srsti a „namačkáme“ lokny. Tyto přípravky obsahují většinou lanolinový či olivový olej, který brání zacuchávání srsti, podporuje její růst a kvalitu, ale neobsahují žádná zakázaná tužidla ani laky (např. objemový kondicionér Vital od Bea Natur).

Pro bílá morčata, která mívají zažloutlou srst, použijeme při koupání bělící šampón či gel (a jedna malá rada – těmto morčátkům nedáváme k jídlu mrkev, červenou papriku, žlutozrnnou kukuřici či jiné pamlsky s obsahem karotenu – ten způsobuje žloutnutí srsti). Na morčata s barevnou srstí bělící přípravky nepoužíváme - mohou  způsobit, že barva vybledne. 

Šampóny a kondicionéry vhodné pro údržbu srsti morčátek

Používat můžeme kosmetiku určenou pro psy (vhodné jsou profesionální salónní přípravky) nebo šampóny pro hlodavce. Doporučit mohu šampóny a kondicionéry na bylinné bázi od firmy Bea Natur z linie Profesional – odzkoušela jsem je s velmi dobrými výsledky. Pro morčata s citlivou kůží, jejichž kůže má sklony po použití klasických přípravků rudnout, šupinkovatět a svědit, můžeme na koupání použít klasické mýdlo s jelenem. Pro lesklou srst je možné přidat do posledního oplachu ocet (1díl octa na 10 dílů vody). 

Po vysušení a finální úpravě ještě zakrátíme drápky, jsou teď měkčí, půjde to lépe.

Drápky a ouška

K hygieně morčátka (i jiného chlupatého přítele) patří také čištění oušek a krácení drápků. Ouška čistíme jednou za týden (podle potřeby) např. roztokem Otifree (k dostání u veterinářů v ceně od 170,- Kč). Roztok kápneme hlouběji do ouška (nemusíme se bát, že morčeti ublížíme, protože kapátko je měkké, gumové). Potom ouško promneme (začvachtáme) a necháme morčíka zaklepat hlavičkou. Roztok uvolní maz a špínu, které ulpí na vnitřní straně boltce, kde ji setřeme – použijeme buničitou vatu či ubrousek. NIKDY morčeti nečistíme zvukovod vatičkami na špejli (vatovými tyčinkami) – mohli bychom mu zanést špínu i choroboplodné zárodky hluboko do oušek, nehledě k tomu, že bychom ho mohli neopatrnou manipulací poranit. Pečlivým a pravidelným čištěním můžeme předcházet bolestivému a vleklému zánětu zvukovodu, který rád přechází do chronického stádia.

Drápky krátíme podle potřeby – některým morčatům rostou rychleji, jiným pomalu. Nenecháváme je přerůst, protože přerostlý drápek brání morčeti v chůzi a extrémně dlouhé drápky mohou deformovat prsty. Můžeme je krátit kleštičkami na drápky (pérovými nebo gilotinovými), speciálními nůžkami pro hlodavce nebo tzv. cvakačkami na nehty (ty se osvědčily svou přesností a snadnou manipulací). Drápky světlých (nebo světlonohých) morčat je snadnější krátit neboť v průhledném drápku je krásně vidět lůžko (často nesprávně označované jako nerv, žilka, maso…) – drápek krátíme kousek před lůžkem. U tmavých drápků není lůžko vidět, proto krátíme opatrněji, po menších částech a častěji (zabráníme prorůstání lůžka až ke konci drápku). Poraněné lůžko hodně krvácí, ale nemusíme mít obavu, že morčátko vykrvácí. Ranku vydezinfikujeme (roztok Betadine, Ajatin, líh apod.) a přiložíme tlakový obvaz  (prostě pořádně přitlačíme na místo gázu, ubrousek,…) a po chvíli krvácení ustane. 

Lupy

Zejména plemeno US teddy trpívá na "lupy" - ošklivé bílé až žluté mazlavé šupinky. Pro odstranění takového problému je možné používat sírosalycilový šampon. Tento šampon pomáhá i při jiných kožních problémech, jako jsou některé dermatitidy a dermatofytózy.

Předpis:
SÍROSALICYLOVÝ ŠAMPÓN
Sulfuris praec.                   0,5
Ac. salicylici                     0,4
Spir. saponatokalinii ad      200,0

"Zalepená" mazová žlázka

Některá morčátka trpívají nadměrnou sekrecí mazu, který se pak usazuje u ústí mazové žlázy těsně na zadečkem (v místě, kde by byl býval ocásek) a tvoří tam nehezké mazlavé krusty. Takové krusty nikdy neodstraňujeme mýdlovými prostředky, iritovali bychom zbytečně kůži pod nánosem a také bychom podpořili další sekreci mazu. Ošklivou mazovou krustu snadno odstraníme pomocí vatové tyčinky namočené v oleji (je jedno, jaký olej použijete, můžete použít dětský olejíček, ale stačí i obyčejný slunečnicový na smažení).

Péče o kůži skinny morčat

Často se říká, že se kůže skinny morčat musí často promazávat. Opak je pravdou - skinníci se nemusí stále mazat (pokud není mast indikována jako léčba např. mykózy). Kůže morčat, i těch bezsrstých, produkuje dosti mazu na to, aby byla schopna pokrýt potřebu. Pokud budeme morče často mazat, kůže o tuto schopnost přijde a dostaneme se do začarovaného kruhu: "nemažu - loupe se (a to hodně ošklivě)". Mažme tedy s mírou a opravdu jen v případě potřeby (konkrétně u nás mažeme jen po koupeli před výstavou). Pokud je kůže skinníka najednou sušší, hledejte příčinu a nesnažte se odstranit následek (často jsou suché strupy způsobené např. svrabem). Mažeme buď čistým olivovým nebo kokosovým olejem, bambuckým máslem atp.

Další tipy pro úpravu srsti

Rozčesávání zacuchané a zdredovatělé srsti

I při největší opatrnosti jdou při rozčesávání málo zacuchané srsti chlupy pryč i s kořínky. Často je lépe takovou srst odstřihnout, abychom morče zdlouhavým rozčesáváním nestresovali. Pokud již vznikl dred (ať je to v jeho začátku nebo už ten pevný, zcuckovatělý), je lepší se o rozčesávání vůbec nepokoušet a rovnou ho odstřihnout.

Jak dred odstřihnout

1) Pokud je dred pevný, je lepší ho rovnou odstřihnout. V tomto případě nemá smysl se pokoušet něco zachraňovat.
2) Pokud je dred volnější a vypadá to, že se podaří alespoň částečně pramen zachránit, dred rozstříháváme ve směru růstu - nůžky do srsti "zapíchneme" před dredem a dred rozstříháme směrem od tělíčka. Samozřejmě je potřeba mít kvalitní ostré nůžky, ne z papírnictví za dvacku (ideálně holičské, které mají i špičky, kterými se dobře do srsti dostává). Rozstříhaný dred opatrně povytahujeme a zbytek pramene opatrně rozčešeme. Tímto nevznikne díra (nebo holé místo) v srsti, protože zbytek pramene je zachován, čímž se v srsti tato chybějící část alespoň trochu zamaskuje.

Pokud plánujeme výstavu, morče zlehka češeme každý den. Srst pak vydrží bez zacuchání a není tedy nutné řešit dredy. Pokud je morče chovné nebo mazlíček a není s ním plánovaná výstava, je jednoduché odstřižení to nejlepší řešenění k zlikvidování dredu.

Jak rychle a účinně vykoupat ušpiněného skinníka

"Spolehlivě myji skiníky pod tekoucí vodou. Skiníka držím v jedné ruce, přidržím ouška u hlavy, aby tam nenatekla voda a opláchnu ho. V druhé ruce mám vždy novou malou houbičku na nádobí (malá houbička, co jich je v balíčku 10ks za cca 19,- Kč - vždy mám jednu na jedno koupání, pak vyhodím) a na té houbičce už rozmydlený šampon pro štěňata. Tou jemnou stranou houbičky lehce "vydrbu" skiníčka po celém těle (zádíčka, boky, bříško) kromě hlavy. Celé to trvá max. 15 - 20 vteřin. Zase přidržím ouška u hlavy a dokonale spláchnu mydlinky. Hlavu pak beru opatrně rohem houbičky, tváře jdou hezky, i mezi očíčkama a zase - oplachuji s ouškama přitlačenýma k hlavě.

Celá procedura koupání trvá maximálně 2 minutky a skiník je po dokonalém opláchnutí osušen v první plínce - bavlněné. Pak hned do druhé plínky, kde dosuším do sucha, vytřu ouška, co to jde... Prostě vše vytřu do plínky a pak skiníka "zmastím" panenským olivovým nebo kokosovým nebo jojobovým olejem. Klouže mezi prsty, ale jak je mastný všude, beru další bavlněnou plínku a vytřu přebytečnou mastnotu do ní. Skiníček je během cca 5 - 10 minut komplet čisťounký. Houbičkou odstraním staré šupinky kůže, následným sušením do plen zbytek šupinek a po mazání taktéž, a po proceduře (cca 1-2hodiny) není znát, že by byl mastný nebo podobně. Takto to stačí jednou za 4-6 týdnů (někdy i za delší dobu, jak je třeba). Některý skiník je čuňátko, některý je čistotný - to je "kus od kusu":-)

Vždy po koupání mají čistě nastláno, a vyhřáté pelíšky z topení :-) :-) To milují :-) Hermínek má rád polštářek z pohankových slupek - nahřátý také na topení - udržuje teplo a kupodivu ho nežere. Ale má ho jen po koupání :-) - na chvilku, dokud hřeje :-) Ale jistě to přežijí i bez toho - to jen panička nevěděla, co roupama :-) "